Již několik let navštěvuji s canisterapeutickou fenkou Eili dětský domov v Dolním Lánově. Jelikož je pro děti čas strávený s pejskem velmi příjemným zážitkem, ráda toho využívám například k procvičení jemné motoriky, paměti, počítání, psaní či čtení. Když se zábavné aktivity prolnou se zapojením nějakých těch „školních“ dovedností, dítě ani nepozná, že se vlastně učí. 😉
Zaujalo mě, že vliv přítomnosti psa u dětí při čtení zkoumali vědci. Ukázalo se, že jelikož je pes posluchačem, který nehodnotí a neopravuje, klesá u dítěte tlak na výkon a obavy z hodnocení. Dítě přepne z režimu „ať neudělám chybu“ do „čtu parťákovi“. V důsledku toho a také díky fyzickému kontaktu se psem se snižuje hladina stresu (kortizolu), čtenář zažívá méně úzkosti, více sebedůvěry a tím pádem i větší chuť číst.
Při canisterapii jsme kdysi udělali experiment, kdy děti porovnávaly, jak se cítí, když čtou s Eili v pelíšku ve srovnání s tím, když čtou bez ní. Nadšeně hlásily, že s ní je to lepší, protože u toho nejsou tak nervózní. Zdá se tedy, že vědci nelžou. 😊
Až donedávna jsem to v rámci canisterapie nijak nerozvíjela – číst na pokračování celou knihu nedávalo smysl, protože děti se různě střídají a těžko bychom v rozumné době dočetli celou knížku bez ztráty návaznosti. Když jsem se ale seznámila s Molekulami čtení, otevřely se v tomto ohledu úplně nové možnosti!
Všechny knížky mají 16 stran a pro každé dítě můžu z 20 úrovní vybrat takovou, kterou zvládne relativně svižně celou přečíst. Snadno tak zařadím čtení do hodinové canisterapie, aniž by to zabíralo neúměrně velkou část celého setkání. Molekuly čtení jsou navíc pro děti atraktivní, protože si mohou vybrat z nepřeberného množství témat a žánrů to, co je láká. Já se zase těším z opravdu vkusného vizuálu a zajímavého, často poučného a mnohdy i vtipného obsahu, který díky Molekulám mohu dětem nabídnout. Začali jsme u knížek o psech a domácích mazlíčcích, ale výběr malých čtenářů už padl například i na dobrodružný závod formulí, knížku o fotbale či romantický příběh „Rande na houby“.
Bylo krásné vidět, jak jeden chlapec s výraznějším autismem, u kterého bývá oříšek najít způsob, jak jej smysluplně zapojit, sám sáhl po knížce „Vlajky“, kterou přečetl během chvíle, doplňoval ke každé zemi další informace, soustředěně vyplnil pracovní list a hned se zajímal o další knížku o cizích zemích. Nikdy jsem ho neviděla tak motivovaného…
Molekuly čtení se již staly nedílnou součástí naší canisterapie v dětském domově. A jelikož jsme se s vedením shodli, že by si podpora čtení zasloužila více prostoru, bude se letos pravidelně konat i čtenářská dílna s Molekulami a Eili. Až přijde čas, zase o tom něco napíšu. 😊
Hana Dobiášová
www.shankou.cz
